Zpětná vazba jako základ efektivní výuky
Zavádění formativního hodnocení na základních školách je název tříletého projektu financovaného z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Projekt od ledna 2019 realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Hlavním cílem projektu je podpora základních škol ve vybraných krajích při zavádění formativního hodnocení, které vede k rozvoji a úspěchu každého žáka.
V rámci projektu vznikne na devíti základních školách síť center kolegiální podpory, kde se budou učitelé pod vedením proškolených metodiků pravidelně scházet, sdílet své zkušenosti se zaváděním metod formativního hodnocení do výuky a poskytovat si vzájemnou podporu. Pedagogové se budou podílet na vytvoření databanky příkladů dobré praxe s videonahrávkami své praxe a metodickými materiály, která bude volně dostupná profesní komunitě i veřejnosti na stránkách projektu www.formativne.cz.
Podle řady výzkumů je kvalita hodnocení v českých školách neuspokojivá převážně proto, že je založena na sumativním hodnocení, tedy na známkování a srovnávání žáků mezi sebou. Naproti tomu hodnocení formativní je zaměřeno na průběžnou práci žáků v průběhu vyučování a učení, na správné nastavení vzdělávacích cílů, monitorování pokroku a individuální rozvoj každého žáka. Zpráva OECD z roku 2013 potvrdila, že metody hodnocení, které by účinně podporovaly učení žáků, nebyly v českých školách systematicky využívány. Malý důraz byl podle odborníků kladen na poskytování individuální zpětné vazby žákům a na rozvíjení interakce mezi učitelem a žákem, která napomáhá učení. Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách se snaží podporovat a posilovat učitelské kompetence v poskytování efektivní zpětné vazby a uplatňování principů formativního hodnocení v celé jejich šíři.
„Formativní hodnocení je pro mnoho pedagogů stále pojem neznámý, ačkoliv ve svých hodinách jeho prvky často využívají. Pokud chceme, aby byla zpětná vazba co nejefektivnější, je důležité nové techniky aplikovat a interpretovat správným způsobem. Naším cílem je zavádět změny do praxe postupně tak, aby byly koncepční a učitelům pomohly žáky vhodně motivovat v další práci. Je důležité si uvědomit, že nad zpětnou vazbou by měl více času strávit její příjemce, nikoliv ten, který ji poskytuje. Jednou z cest je například také vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků, to je však nejprve potřeba žáky důkladně naučit,“ uvedl Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Do projektu se zapojily základní školy ze čtyř krajů (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Středočeský), jejichž pedagogové se stanou lídry formativního hodnocení ve svém regionu. V první fázi projektu se lídři na seminářích vedených předními odborníky seznámí se širokou škálou metod, nástrojů a technik formativního hodnocení a leadershipu. V další fázi pak budou v centrech kolegiální podpory, která na jejich kmenových školách vzniknou, své zkušenosti a poznatky předávat svým kolegům. Formou síťování, tedy propojování škol a jejich pedagogů v regionech, pak bude během následujících tří let docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů s poskytováním popisné konstruktivní zpětné vazby, technikami a nástroji formativního hodnocení pedagogům z dalších zapojených škol.
„K tomu, aby se podařilo zavádět formativní hodnocení do výuky na českých školách, je potřeba poskytnout školám i učitelům dostatečnou podporu při jeho zavádění do své každodenní praxe. A o to v projektu usilujeme – podporujeme spolupráci mezi učiteli, vytváříme prostor pro reflexi a zejména pro sdílení zkušeností s kolegy. Učitel, který se rozhodne měnit svůj přístup k vyučování i učení, musí stavět na hluboké znalosti vzdělávacího obsahu, být vnímavým pozorovatelem, reflektivním praktikem, adaptivním expertem a musí umět volit z množství metod, nástrojů a technik formativního hodnocení tu, která nejlépe vyhovuje jeho žákům tak, aby každý z nich měl šanci zažít úspěch,“ doplnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Formativní hodnocení podporuje zodpovědnost žáků za vlastní proces učení, má pozitivní efekt na jejich sebevědomí a posiluje jejich vnitřní motivaci k učení. Využívání formativního hodnocení má, podle zahraničních výzkumů, největší potenciál působit pozitivní změny u žáků s nejslabšími výsledky, ale jeho uplatňování umožňuje i těm nejlepším ukazovat nové horizonty. Doprovodným cílem projektu proto bude i snaha změnit pohled na hodnocení u vedení škol a u rodičů. Hlavním záměrem však zůstává, aby se nastupující generace dětí ve škole setkávala s hodnocením ne jako se zdrojem úzkosti, nýbrž užitečným nástrojem rozvoje jejich učení a autonomie.