Výuka informatiky v Česku (ČRo Plus)

Výuka informatiky v Česku by se v příštích letech měla zásadě změnit. Počítá s tím Ministerstvo školství, které nedávno představilo novou koncepci. Podle ní, by se informatika měla modernizovat na všech stupních škol od mateřských až po maturitu. Na vybraných školách už se nový způsob výuky digitálních dovedností a informatiky testuje od letošního září a tento týden také tým odborníků z pedagogických fakult představí učebnice, jež vycházejí z nového pojetí. Zkušební výuka se má vyhodnotit v roce 2020, poté se rozhodne o spuštění v plné šíři. Jeho přesný termín ale zatím nezazněl. Není zavádění zbytečně pomalé a neselže dobrý záměr na penězích? A je to vůbec dobrý záměr? Bude platit Co Čech, to informatik a programátor? Potřebujeme to? Po telefonních linkách by se k nám teď měli přidat dva hosté našeho vysílání, zatím máme ale pouze jednoho. Michal Orság ze vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Dobré ráno.

Michal Orság: Dobré ráno přeju.

ČRo Plus: Jak se díváte na záměr rozšířit výuku informatiky? Opravdu chybí v dovednostech českých dětí? A co by ta informatika měla obnášet?

MO: Záměr je to určitě výborný, to je nepochybné. Problém je ale v tom, že spousta lidí si informatiku pořád představuje jako samostatný předmět. Což je na jednu stranu správně, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že my moderní technologie potřebujeme dostat do všech předmětů v rámci všech škol. Neznamená to tedy mít jen informatiku jako takovou, ale nějakým způsobem dostat technologie ať už do češtiny, zeměpisu, nebo dokonce i tělocviku.

ČRo Plus: Rozumím. A v jakém smyslu je ta informatika pojatá? To se děti budou učit programovat?

MO: Momentálně se programovat neučí. Respektive jsou školy, které to pojaly velmi vizionářsky a programování, ačkoli ho ministerstvo nemá v rámcových vzdělávacích programech, normálně učí. Jsou ale školy, které potřebují nějaké nastavení ministerstvem, to znamená, že čekají, až jim to ministerstvo „přikáže“. V tom případě se bude učit programování, bude se učit informatické myšlení, analytické myšlení, bude práce s ozoboty a tak dále.

ČRo Plus: Potřebují děti a potřebuje člověk umět programovat?

MO: My se tady teď pořád bavíme o programování, ale ono to není jen o programování. Je to o tom zapojit technologie jako takové do všech předmětů, protože když se podíváte na žáky nebo na studenty, jak technologie používají v běžném životě, jsou to výborní uživatelé, ale už potom neví, jak je mají využít na práci. To znamená, že úloha školy by měla být naučit žáky a studenty pracovat s technologiemi tak, aby dokázali vytvářet věci, ne pouze konzumovat. Nebavíme se pouze o programátorech, ale bavíme se o jakémsi informatickém myšlení (digitální gramotnosti).

ČRo Plus: K rannímu Plusu se teď přidal také Ivan Pilný z hnutí ANO, který působí jako zmocněnec pro digitální vzdělávání na Ministerstvu školství. Pane Pilný, přeji Vám dobré ráno. O co se Ministerstvo školství v nové koncepci výuky informatiky snaží? Jde o to, aby děti byly poučení uživatelé nebo aby vytvářely speciální programy?

Ivan Pilný: Dobré ráno vám i posluchačům. Já si myslím, že to musíme rozdělit do dvou úrovní. O jedné už tady byla řeč, aspoň z toho, co jsem zaslechl, to znamená vsadit jakési informační myšlení nebo lépe digitální gramotnost vlastně do všeho, co by mělo provázat celou výuku. Pak ale mluvíme o takové té speciální digitální gramotnosti, kdy vlastně už vychováváme a vzděláváme lidi, kteří by se tou profesí měli zabývat profesionálně. A tam už samozřejmě jde i o programování, i když i programování je zase součástí nějaké digitální gramotnosti, která má dneska mnohem širší pojem. Jedná se především o práci s daty, to znamená umět je najít, umět je analyzovat a potom s nimi pracovat. Ale také je to řešení problémů, kde by se měla uplatnit kreativita. Je to také otázka bezpečnosti a samozřejmě i spolupráce, takže tohle se tím novým pojetím výuky informatiky prolíná. Takže bych to rozdělil na obecnou úroveň, kde souhlasím s tím, že by to mělo prolínat všechny předměty a potom na úroveň speciální, kde skutečně vychováváme odborníky.

ČRo Plus: Oblast informačních technologií se rychle vyvíjí. Pane Pilný, teď tedy probíhá nějaký zkušební provoz. Vyhodnotit by se to mělo za dva roky, tato nová koncepce. Není to zbytečně dlouho? Neotálí se?

IP: Já jsem ty učebnice viděl, protože jsme měli tiskovou konferenci na Gymnáziu Jana Keplera, kde učebnice byly jak pro nižší ročník, tak i pro specializovanou výuku programování. Takže ta první, která se týkala vlastně prvních ročníků gymnázia, se mi velmi líbila, protože to bylo opravdu o digitální gramotnosti, o řešení problémů. Tam nebyla uplatňována specifika programování. Ta druhá úroveň, která už se týká speciální výuky, se to opírá o programovací jazyk Python, ale to už je skutečná výuka programování. Pravda je ta, že svět informačních a komunikačních technologií se velmi dynamicky vyvíjí, takže revize učebnic budou samozřejmě mnohé na pořadu dne. Je možné, že budeme muset reagovat dříve než za dva roky, ale zase na druhou stranu, dokud neproběhne test na větší skupině studentů, tak z toho vyvozovat závěr by asi nebylo dobře.

ČRo Plus: Pane Orságu, tady už zaznělo také jméno Python programovací jazyk. Umíte si představit, že toto bude také součástí osnov, že programování a vytváření takových produktů společně s povinnou maturitou z matematiky atd. dále navalíte na děti ve školním systému? Je to nutné?

MO: Určitě si to dokážu představit pro starší žáky, pro tu starší skupinu studentů. Pro ty mladší žáky je další programovací jazyk a to je například Scratch, což je daleko jednodušší programovací jazyk, se kterým je možné pracovat na základní škole. Ale současně se změnou informatiky je potřeba počítat se změnou i v ostatních předmětech. To znamená, že nemůžeme učitelům pořád jenom přidávat a přidávat, tohle byste měli dále učit, ale je potřeba taky v některých místech říznout a říct tohle už jako učivo nepotřebujeme, tohle se naučíte ve svém „volném čase“, myslím teď studenty a žáky a nahradíme to něčím, co je pro naši budoucnost respektive pro budoucnost našich žáků a studentů daleko důležitější. Takže je potřeba přidávat, ale na druhou stranu i některé věci ubírat v rámci rámcového vzdělávacího programu.

ČRo Plus: Pane Pilný, umíte si představit proces a toho, kdo rozhodne, že se něco z osnov ubere?

IP: Ty procesy samozřejmě existují. Pracuje na tom celá řada pracovníků tady na Ministerstvu školství, problém je ovšem v tom, že se svět vyvíjí dynamicky a to takzvané digitální vzdělávání, které se rozhodně neomezuje na to, aby se studenti naučili zacházet s počítači, postupuje velmi pomalu. Už dobře víme, jak jsou takové ty digitální dovednosti pro ty profese, které se rozhodně nezmění, nebo dokonce zmizí, než přijdou studenti do školy, ale bohužel ten propad směrem ke školám a zejména k učitelům, kteří na to musí být připraveni, je velmi pomalý, protože na to především chybí finance. Ve státním rozpočtu na digitální vzdělávání není prakticky vůbec nic. Všechno se financuje pouze z evropských peněz, které jsou zatíženy obrovskou administrativou.

ČRo Plus: Pane Orságu, mají i školy vůbec dostatečné technické vybavení pro výuku programování a počítačové gramotnosti, dovednosti?

MO: Podle šetření ČŠI tomu tak úplně není. Spousta zařízení je zastaralých, nebo úplně chybí. Máme tady velké procento škol, na kterých je k dispozici pouze jeden počítač pro dva učitele. My to máme nastaveno u nás tak, že aby mohla fungovat nějakým způsobem digitální výuka, tak potřebujeme zajistit tři pilíře. První je vybavení škol, to znamená hardware a infrastruktura, druhá věc je mít kvalitní digitální obsah a třetí je metodická práce s učiteli, to znamená nenechat je, ať si dělají, co chtějí, ale poradit jim, jak moderní technologie využívat. Pokud tyhle ty tři věci nebudou fungovat dohromady, tak nám to téměř vždycky ztroskotá.

ČRo Plus: Pane Pilný, to je poměrně dost úkolů. Umíte si představit, že se to zvládne do roku 2020?

IP: Byl tady zmíněn problém digitální infrastruktury, která opravdu ve většině škol není na té úrovni, která by měla být a je mi velice líto, že nás předbíhají nejen státy jako Francie, Německo nebo Finsko, ale už i Maďarsko, které dodává desetitisíce tabletů do škol a zároveň vyškolí 40 000 učitelů, aby byli připraveni na výuku. Vzdělávání je prioritou každého vzdělávacího programu, horší je to s těmi penězi, které se na to dávají, takže pokud neuděláme nějaký razantní zásah a nezačneme budovat všechny pilíře od infrastruktury až zejména po vzdělávání učitelů, nebo respektive jejich dovzdělávání, tak nám ten vlak bude ujíždět stále rychleji.

ČRo Plus: Konstatuje Ivan Pilný z hnutí ANO, zmocněnec Ministerstva školství pro digitální vzdělávání a také bývalý ministr financí a hostem ranního Plusu byl taktéž Michal Orság z organizace EDUkační LABoratoř. Pánové, děkuji vám za rozhovor i za váš čas. Pěkný den.

Zdroj: http://s3.eu-central-1.amazonaws.com/rozhlascz/audiolog/plus/2018/10/11/08.mp3 (pořad začíná v 35.00)