Letní škola formativního hodnocení má své první absolventy

Kurz, na kterém se od pondělí 27. června do čtvrtka 30. června seznamovalo 20 učitelů s konceptem hodnocení ve formativní funkci, otevřela vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

A letní škola to byla doslova. Během zatím nejteplejších dnů v roce, které mohli učitelé strávit na plovárně, se účastníci čtyři dny zabývali tím, jak poskytovat efektivní zpětnou vazbu a vyměňovali si mezi sebou své zkušenosti z praxe. A protože u formativního hodnocení nejde pouze o zpětnou vazbu, ale o celkovou koncepci pedagogické práce, byla do kurzu zakomponována i další témata jako práce s cíli a kritérii úspěchu, kladení otázek a získávání důkazů o učení žáků, motivace, komunikace či paměť a učení.

„Na naší škole se již dva roky tomuto náročnému způsobu hodnocení věnujeme. Chtěla jsem však získat další informace týkající se formativního hodnocení a být tak nápomocna svým kolegům. Oceňuji, že teorie byla obohacena spoustou užitečných příkladů a mnoho situací jsme měli možnost procvičit si zážitkovou formou. V neposlední řadě bych zmínila znalosti lektorky, která s přehledem vedla a skvěle organizovala celý kurz,“ popisuje účast na letní škole Milada Pazderníková, ředitelka Slezského gymnázia v Opavě.

Formativní hodnocení, které definujeme jako průběžné, a nehodnotí tak výsledek učení, ale jeho proces, klade vysoké nároky na schopnosti pedagogů. Je třeba znát žáky individuálně a zároveň zjišťovat, jestli čas investovaný do formulace zpětné vazby měl zamýšlený efekt na učení žáka.

Změny, které učitelé ve svých hodinách zavádí, by měly probíhaly postupně. Aby totiž byly změny trvalé, musí je učitel pevně začlenit do již existujících rutinních postupů, a to vyžaduje čas. Pokud například vyučující za dvacet dva let učitelské praxe položí ve třídě celkem asi půl milionu otázek stále stejným způsobem, je velice těžké začít to dělat jinak.

„Mám radost, že je v českých školách řada pedagogů, kteří se nebojí vystoupit ze zajetých kolejí, mají potřebu se vzdělávat a hledají nové možnosti, jak žáky co nejvíce podpořit v procesu učení. Těší mě také skvělé nápady, které účastníci ochotně sdíleli s ostatními kolegy,“ uvedla lektorka kurzu a vedoucí metodička vzdělávací organizace EDUkační Laboratoř Květa Sulková.

Nad zpětnou vazbou měl více času trávit příjemce než ten, kdo ji poskytuje. Pokud žákům vrátíme písemnou práci s tím, že jim opravíme všechny chyby, příliš je to neposune. Když ale například vyznačíme řádky, které chyby obsahují, je na žácích, aby konkrétní chyby našli a opravili je. Podstatné je, aby objekt hodnocení vždy obdržel informaci o tom, do jaké míry jeho práce odpovídá požadavkům a co může udělat pro to, aby byl příště úspěšnější.

„To, že se určitá část učitelů vzdělává kontinuálně, a využívá k tomu i svou zaslouženou dovolenou, víme, a bylo by dobré, kdyby si to uvědomila i široká veřejnost,“ říká ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř Michal Orság. O formativním hodnocení se hodně mluví, ale překvapivě i z oficiálních míst dochází ke zkratkovité komunikaci, která zavedení formativního hodnocení neprospívá: „V červnu jsme oznámili záměr dotisknout bestseller Dylana Wiliama a Siobhán Leahy Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy, částku potřebnou k vydání publikace jsme vybrali za pomoci učitelů a rodičů. Ministerstvo školství se i přes proklamace, že téma podporuje, nikterak nezapojilo a na naše výzvy nereagovalo,“ doplňuje Orság.

Formativní hodnocení je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů a jakkoliv je jeho zavedení časově náročné, jedná se o směr, kterým se i naše školství musí vydat.

Druhá letní škola formativního hodnocení, která je již několik měsíců beznadějně obsazena, proběhne v termínu od 10. do 13. srpna.