TZ: Proč žáci nemají rádi školu? Vysvětlení nabízí kognitivní vědec v překladu světového bestselleru
Daniel T. Willingham absolvoval psychologii na Duke University a v roce 1990 získal titul Ph.D. v oboru kognitivní psychologie na Harvard University. Je profesorem psychologie na University of Virginia. Napsal několik knih a jeho pojednání byla přeložena, nyní společně s českým vydáním, již do 18 jazyků. V roce 2017 ho prezident Barack Obama jmenoval členem National Board for Education Sciences. Nyní Nakladatelství publishED vydává jeho knihu Proč žáci nemají rádi školu?, která si pod originálním titulem Why Don’t Students Like School? získala obdiv pedagogů i rodičů po celém světě.
Každý, kdo přímo či nepřímo ovlivňuje dění ve školách a třídách (tedy i rodiče), se dozví víc o tom, jak funguje mysl žáků a jak se díky tomu můžete stát lepším učitelem. Willingham v 10 kapitolách přináší konkrétní a srozumitelné postupy, jak lze zlepšit výsledky učení žáků. Zabývá se například otázkami, zda je potřeba vyučování přizpůsobovat různým typům žáků, jak poznat, zda technologie pomáhají v učení, nebo třeba proč si děti zapamatují spíš to, co slyšely v televizi nebo četly na internetu, než co jim řekne učitel.
„Daniel T. Willingham mi pomohl pochopit, že učení může být zábavnější, pokud bude efektivnější. Když při učení respektujeme vědecké poznatky o tom, jak se my lidé učíme, dává učení dětem větší smysl, jsou úspěšnější, a proto je i více baví. Willingham ukazuje, že děti se opravdu mohou hodně naučit a ještě je to může bavit. Cesta k tomu ale vede trochu jinudy, než bychom možná čekali,“ napsal o knize Matouš Bořkovec, koordinátor reformy přípravy učitelů na ministerstvu školství.
V rozhovoru pro EDUkační LABoratoř Willingham říká, že od samotných učitelů má převážně pozitivní zpětnou vazbu, že jeho kniha změnila jejich praxi k lepšímu. „Doufám, že se váš vztah k mé knize bude podobat vztahu vašich žáků ke škole: užijete si ji, bude pro vás výzvou a alespoň trochu vás změní!“ dodává.
Kapitoly knihy:
1. Proč žáci nemají rádi školu?
2. Testování vyžaduje pouze fakta. Proč mám žáky vyučovat dovednosti?
3. Proč si žáci pamatují, co slyšeli v televizi, ale ne to, co jim řeknu já?
4. Proč dá žákům takovou práci porozumět abstraktním pojmům?
5. Stojí nám dril za to?
6. Jak zařídit, aby se žáci naučili přemýšlet jako opravdoví vědci?
7. Mám přizpůsobovat výuku různým typům žáků?
8. Jak můžu pomoci žákům, kteří se učí pomaleji?
9. Jak mám poznat, zda nové technologie žákům pomůžou v učení?
10. A co můj rozum?
„Věřím, že čtenář zažije nemálo aha momentů a někdy také i rozčarování ve smyslu vždyť tohle přece nemůže být pravda,“ říká ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř Michal Orság.
Jako piloti musí do detailu vědět, proč letadla létají, doktoři znát anatomii lidského těla v mnoha souvislostech, musí i učitelé rozumět principům myšlení a umět je využít ve třídě. „Pokud je pochopí, podaří se jim vytvořit takové podmínky, aby žáci měli školu rádi, protože je to v ní jednoduše bude víc bavit,“ dodává metodik Jan Bartoněk.
Knihu ve spolupráci s Nakladatelstvím publishED vydala vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Více na www.chcivedetproc.cz.